|
|
Psychologické pojetí viny v díle Karla T. Jasperse
Hartlová, Klára ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Bakalářská práce popisuje pojetí viny v díle německého psychologa a filosofa Karla T. Jasperse. V první části se věnuje představení Karla Jasperse jakožto autora a myslitele, v druhé kontextu vzniku Jaspersova vlastního myšlení s přihlédutím k důležitým myslitelům, kteří jej ovlivnili. Třetí část podrobně rozebírá Jaspersovo zásadní dílo Otázka viny, přičemž je kladen důraz na morální a metafyzickou vinu. Čtvrtá část se věnuje problematice kolektivní viny a Jaspersově uchopení této otázky, jakož i reakcemi dalších autorů. V páté části je rozpracován pojem svědomí a jsou tak doplněny některé otázky vyvstávající z Jaspersova díla. V empirické části je proveden návrh výzkumu s názvem Vnímání pojmu svědomí u psychologů. Klíčová slova: vina, Karl Jaspers, svědomí, psychologie, filosofie
|
|
|
Obraz rozdvojené osobnosti v díle R.L. Stevensona a Brama Stokera
KACEROVSKÁ, Lucie
Diplomová práce se zaměřuje na téma rozdvojené osobnosti v dílech Brama Stokera a Roberta Louise Stevensona. Cílem této práce je komparativní analýza románů Dr Jekyll and Mr Hyde od R. L. Stevensona a Dracula Brama Stokera s ohledem na klíčové téma rozdvojené osobnosti. Úvodní teoretická část pojednává o významu tohoto tématu v angloamerické gotické próze a opírá se zejména o Bottingovu studii Gothic. Další kapitoly se věnují srovnávací interpretaci vybraných motivů, jako jsou tajemství, láska, pronásledování, touha po moci, strach, násilí, věda a vzdělání, přátelství a láska. Práce se také zaměřuje na funkci prostředí a zobrazení zločinu, viny a svědomí v obou románech. V neposlední řadě se věnuje významu kontrastů a symbolických obrazů při vytváření psychologického napětí v dílech obou autorů. Z tohoto úhlu pohledu pak interpretuje oba slavné gotické romány a jejich společné téma.
|
|
| |
|
|
Zpracování viny u osob ve výkonu trestu
Doskočilová, Veronika ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá etickým tématem viny a jejím zpracováním u osob ve výkonu trestu. Práce téma viny uchopuje v praktické a teoretické rovině. Teoretický rámec se věnuje pojmům souvisejícím s vinou (morálka, mrav, dobro, zlo, svědomí, hřích), následně představuje koncept viny a možnosti jejího zpracování. Na základě popisu teorie je formulován soubor otázek, které jsou využity v praktické části. Ta nabízí zpracování tří kazuistik vybraných osob ve výkonu trestu. Na základě položených otázek se výzkum věnuje jejich individuálnímu vnímání viny a následně způsobům vyrovnání se s ní. Zvláštní pozornost je věnována křesťanství a jeho vlivu na duchovní rovinu vnímání viny, neboť dva odsouzení jsou věřící. Výzkum ukazuje, že pro osoby v odnětí svobody představuje vina zásadní problematiku, ať už jde o její negativní či pozitivní projevy. Výzkum potvrzuje zásadní teoretické východisko, že od negativního působení viny vede linie k jejímu pozitivnímu přínosu, který je cestou k uvědomění, přijetí, a nakonec ke zcela klíčové nápravě, na čemž se shodli všichni tři odsouzení. Přestože existuje řada způsobů, jakými lze s vinou pracovat, stěžejní je ochota ji uchopit a nelehkému procesu se otevřít. Ačkoliv se v českém vězeňském systému a trestním právu vyskytuje řada nedostatků, které souvisí s tématem...
|
|
|
Vina, očištění, odpuštění
Slezáková, Veronika ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
Tato práce se zabývá pojednáním o vině, očištění a odpuštění. Na základě studie textu Karla Jasperse, Boženy Komárkové, Martina Bubera a Helmuta Webera dojdeme k porozumění tématu viny, odpuštění a očištění z hlediska filosofického a teologického. Také se seznámíme s další problematikou, která souvisí s tématem práce, a to například s pojetím lítosti, pokání či obrácení. Díky získaným poznatkům chci dospět k porozumění viny v pojetí Bernharda Schlinka v románu Předčítač. Nejen k tomu, jak chápe vinu, ale také jaké východisko se smířením s proviněním nastiňuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Práce s odsouzenými páchající sexuální trestnou činnost na dětech
Bartošek, Pavel ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou zacházení s odsouzenými, kteří se dopustili sexuálních a násilných trestných činů na dětských obětech. Konkrétně se zaměřuje na výsledky plnění edukačního programu zacházení jednotlivými respondenty, v rámci standardizovaného programu ve věznici, pro pachatele odsouzené za násilné trestné činy na dětech, GREPP (z angličtiny zkratka GREPP - Reedukační psychologický program zaměřený na práci s vinou). Většina pachatelů této trestné činnosti z počátku svojí vinu nechce přijímat a zastírá ji. Ze zkušeností vyplívá, že se v průběhu programu mohou postoje odsouzených ke svým trestným činům měnit. Výzkumný vzorek kvalitativní části studie byl sebrán v letech 2014 do roku 2016. Byl složen ze tří reprezentativních kazuistik z řad absolventů programu GREPP ve Věznici Nové Sedlo. Práce formou narativní studie zjišťuje, zda jsou účastníci během programu schopni konkrétně měnit svůj postoj a náhled na svojí trestnou činnost. Jedním z cílů je využití závěrů práce k vytvoření doporučení pro odsouzené absolventy programu, které by bylo využitelné pro jejich další výkon trestu. Také doporučení pro zaměstnance Vězeňské služby České republiky, které by mohli závěry využít pro svoji práci. Vybrané kazuistiky odsouzených charakterizují jednotlivé skupiny účastníků. Tyto skupiny se dělí na...
|
|
|
Violence, Guilt and Punishment in Selected Works of Nathaniel Hawthorne
Gemrichová, Marie ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Bakalářská práce zkoumá vybraná díla Nathaniela Hawthorna, který se ve svých dílech věnoval mnohým tématům sahajícím od přírody, přes složité vztahy postav a jejich komunit až po biblické aluze. Některá z významných námětů, která mohou být prozkoumána v jeho románech (např. Šarlatové písmeno [The Scarlet Letter], Dům se sedmi štíty [The House of the Seven Gables] a Fanshawe) jsou témata násilí, viny a trestu. Tyto vybrané motivy slouží jako témata, která jsou zpracována jednotlivě v každém románu. Posléze jsou romány porovnány. Práce se nejprve zaměřuje na zkoumání tématu násilí, do jaké míry se objevuje v románech, které postavy jsou obětmi a viníky a k čemu dále násilí vede. Současně zkoumá pocit viny u Hawthornových postav a zda se u postav objevuje po vykonaném násilném aktu, stejně jako důsledky, které přicházejí v podobě trestu pro provinilce. Konkrétně se věnuji vztahu Hester Prynne s Arthurem Dimmesdalem a Rogerem Chillingworthem (Šarlatové písmeno), původním dvěma rodinám Pyncheonů a Maulů a vlivu předků na jejich dědice (Dům se sedmi štíty) a skutkům tajemného "rybáře" v porovnání s činy jednotlivců okolo Vysoké školy Harley (Fanshawe). Proč je v některých románech čtenář konfrontován s pocity viny u postav po vykonání násilí, zatímco v jiných pracích jsou jednoduše vynechané? Proč...
|
|
|
Masculine and feminine view of the Colonial War. (António Lobo Antunes and Lídia Jorge)
Márföldi, Nicole ; Dufková, Vlasta (vedoucí práce) ; Grauová, Šárka (oponent)
Táto bakalárska práca skúma mužský a ženský pohľad na koloniálnu vojnu v diele dvoch velikánov portugalskej literatúry - Antónia Lobo Antunesa a Lídie Jorgeovej. Konkrétne sa zameriava na Judášovu dieru (1979, Os cus de Judas) a Šuškajúce pobrežie (1988, A costa dos murmúrios). Snaží sa zodpovedať na otázku, či sa líši mužský a ženský pohľad na koloniálnu vojnu. Delí sa na šesť kapitol, ktoré sa skladajú z ďalších podkapitol. Po úvode, v ktorom načrtávame analyzovanú problematiku, sa zameriavame na stručnú charakteristiku historického kontextu. Do centra pozornosti postupne kladieme Nový štát, vzťah k Afrike, ktorý bol prepojený s národným sebaobrazom Portugalcov, na vojnu, ktorú Portugalci viedli, aby si zámorie udržali, na Klinčekovú revolúciu a stručne charakterizujeme tiež situáciu v portugalskej literatúre po 25. apríli. Nasledujúce kapitoly sú venované predstaveniu autorov analyzovaných diel a ich tvorbe so zameraním na Judášovu dieru a Šuškajúce pobrežie. Jadro práce začína poukázaním na to, že muži a ženy zastávali v koloniálnej vojne rozličnú pozíciu a mali iné úlohy. Ženy mali poskytovať mužom oporu a vytvárať domov v čase, keď manželia neboli na misii. Naproti tomu, muži priamo bojovali vo vojenských operáciách a bezprostredne sa stretávali s hrôzami vojny. Sledujeme tiež, ako sa...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.